Jiří Schelinger

Nabádám tě po sté, vlastní ženo má

když k nám přídou hosté, nebuď lakomá

výmluvy, že u nás vyhořela spíž

jsou příliš průhledné a dost chabé což ty víš



Neházej lásky vílo po mě nádobím,

ať tvé nežné dílo nenapodobím

tuším žes´ trochu výborná a já zas umím klít

to snad stačí k tomu, abychom štastni mohli být



Namále mám, namále mám, namále mám

žena mě trestá a působí šrám

a přitom říká, že sem rváč a vynucuje pláč

tak v okolí, namále mám



Nemáte vůbec ponětí, co si vytrpím

jako by prokletí vrhlo na mne stín

když dále se to povleče, tak může se i stát

že muž ti holka uteče, a tohle ti nechci přát



Namále mám, namále mám, namále mám

žena mě trestá a působí šrám

a přitom říká, že sem rváč a vynucuje pláč

tak v okolí, namále mám



Namále mám, namále mám, namále mám

žena mě trestá a působí šrám

a přitom říká, že sem rváč a vynucuje pláč

tak v okolí, namále mám