Josef Vágner

Ty víš co jsem zač,
všechno o mě už víš,
že pil jsem tě po plnejch douškách.

Že vždycky jsem chtěl,
bejt u tebe blíž,
a snil jsem o zlatejch kroužkách.

A pak přišel on a zkřížil mý plány,
i když na jedinou noc pouhou.
Tak řek sem si dost a do čerstvý rány,
jsem nasypal sůl na dost dlouho,
na dost dlouho.

Já nezápírám to že se mi stýská
a netušil jsem co mý slova váží.
Teď ztratil sem víc, než mohl jsem kdy získat
a co dneska mám těžko teď můžu říct.

Teď tu sedím jak cvok,
mám na sebe zlost,
že na tebe sem tak vylít.

Že měl sem se víc snažit postavit most,
ještě dřív než sem zmáčknul delete.

Co uděláš jednou tak uděláš zas,
tak proč bych se s tím měl trápit?
Sfoukli jsme svíčku náš plamínek zhas,
jednou to půjdem zapít,
půjdem zapít.

Já nezápírám to že se mi stýská
a netušil jsem co mý slova váží.
Teď ztratil sem víc, než mohl jsem kdy získat
a co dneska mám těžko teď můžu říct.

Víš jediný přání mám,
jediný přání mám,
chtěl bych být vážně sám,
chtěl bych být vážně sám.

Já nezápírám to že se mi stýská
a netušil jsem co mý slova váží.

Já nezápírám to že se mi stýská
a netušil jsem co mý slova váží.

Já nezápírám to že se mi stýská
a netušil jsem co mý slova váží.

Já nezápírám to že se mi stýská
a netušil jsem co mý slova váží.

Já nezápírám to že se mi stýská
a netušil jsem co mý slova váží.
Teď ztratil jsem víc než mohl jsem kdy získat
a nebudu lhát tak na to ti přísahám.