E7 Znám cestu A tam, E7 kde k nebi je A blíž,
E7 od dětství A znám tu Dmi přísně tajnou F#mi skrýš,
F# kde plujou D mraky a stín Cdim z duše pa Amaj7 dá,
F# tam láska Hmi7 nikdy E7 neuva A dá.
Vím, kdo má klíč, od nebeských bran,
a slouží výš, je jediný ten pán,
občas mi hrozí a vím, že má se mnou kříž,
zná cestu dlouhou, k oblakům blíž.
®: Má Emi7 ostříží zrak a A7 laskavou tvář a z D vrásek údolí,
a v Dmi7 údolí z nebe G7 prší velkej Cmaj7 žal,
když Hmi7 na konci naší E7 cesty A rány přebo F#mi lí,
tak Dmaj7 svítí v dálce E ráj. E7
Čekám na den, co osvobodí,
kdy nebe, jak krém, svůj konvoj vylodí,
nasednou vyvolení a podají dlaň,
tomu, co hlídá nebeskou báň.