Karel Gott

Dál, za obzor dál
Půjdu až tam, kam oči nevidí
až tam, kde srdce neslyší
Dál, za obzor dál
Nechám se nočním proudem pohltit
a počkám co se bude dít

Obloha září a tma halí strach
K slzám si přimíchám zlatý prach
Chtěla bych tolik říct
až mi oněměla ústa

Toužím mít naději ve hvězdách
Mezi střepy choďme po špičkách
Jak se vyhýbat mám, když mlha je tak hustá?

S nadějí víc život milovat
možná i chybovat
Jen jdi stále za svým snem
aniž tušíš co tě čeká

Já vím, že uvadá rozkvetlé kvítí
Doba marnivá mě pase ve svých sítí
když život je jako řeka
příliš prudká pro člověka

Dál, za obzor dál
Půjdu až tam, kam oči nevidí
až tam, kde srdce neslyší
Dál, za obzor dál
Nechám se nočním proudem pohltit
a počkám co se bude dít

Obloha září, hledám hvězdný prach
Pan Osud dělá uzly na čárách
A kde končí ta tvá?
-Na to netřeba se ptáti

Za nás se říkalo, že bude líp
Lapení cítíš jako hejna ryb
Zpívej - přestaň se bát, snad štěstí se ti vrátí

S nadějí víc život milovat
možná i chybovat
Jen jdi stále za svým snem
aniž tušíš co tě čeká

Já vím, že uvadá rozkvetlé kvítí
Mám pocit, že se na nás snad i nebe zřítí
Život je jako řeka
Oba: příliš prudká pro člověka

Ref.

Ref.

... Já půjdu až tam
Já půjdu tam dál
Dál ...