Karel Gott

Hmmm, hmmmm, hmmm,
Kdyby nepadal déšť, drobnej déšť.

Já řeknu vám, kdyby nepadal déšť,
kdyby nepadal déšť,
já byl bych vám, plakal potají též,
plakal též.

Já měl jsem rád a teď miluji déšť,
a teď miluji déšť,
kéž tak by splách to,
co nemohu nést, dále nést.

Mou duši bolavou,
mou hlavu bezhlavou,
lásku mou, unavenou, unavenou,
nejvíc lásku mou unavenou, unavenou.

Já řeknu vám, kdyby nepadal déšť,
kdyby nepadal déšť,
já byl bych vám,
plakal potají též, plakal též.
Kdyby nepadal déšť, drobnej déšť.