Karel Gott

Dlouhý čas v růžích Bůh nám stlal,
a v levé tvé dlani můj rozum spí.
Je krásnou lží, že mám tě dál.

Až slunce bude stát na střechách,
až vítr tuhle noc rozcuchá,
až ptákům křídla den roztleská,
zas budeš krásná.

Znám tvůj hlas, v ozvěnách má hřích,
jak náhle vzlét - tak náhle ztich.

Až slunce bude stát na střechách,
až vítr tuhle noc rozcuchá,
až ptákům křídla den roztleská,
zas budeš krásná.

Blouzním, jsi tu nebo nejsi
Já s každým ránem v hlavě tě mám.