Karel Kryl

Bridge
Seděl jsem u vody, baštil jsem paštiku,
že jsem měl důvody, stražil jsem na štiku,
stražil jsem na štiku, popíjel truňk,
načež se z rybníku ozvalo "žbluňk!"

Spatřil jsem, zmámený, slečinku kouzelnou,
házela kameny ručinkou sádelnou,
že jsem měl upito několik piv,
já, staré kopyto, jsem na ni kýv'.

Sedla si na hýždě k rybníku na blatech,
rozsedla hlemýždě, měla flek na šatech,
měla flek na šatech, na šatech flek,
v červených kaťatech jsem si k ní klek'.

"Koukněte, slečinko, nedbejte na fleky,
zhubněte malinko, obujte kramfleky,
přijdete z prádelny, flek bude pryč,
svět bude nádherný, budem hrát bridge."

Seděla v čepečku, slzičky na kraji:
"I vy můj blbečku, já karty nehraji,
hraji jen mariáš, kanastu, skat,
že jste jak Goliáš, chci s váma hrát."

Než jsem se dobelhal s kanastou kapesní,
slečinku obelhal sličný pan nadlesní,
sličný pan nadlesní, nadlesní pán,
čepičkou noblesní zkřížil mi plán.

Tak se té slečince dostalo pohybu,
já sedím v houštince a stražím na rybu,
smířím se s kapříkem, pak půjdu pryč
zahrát si s lesníkem bridge.