Karel Kryl

^{Ami Emi F G E Ami F}
E, Ami, F, E, Ami, Emi]

V ^Ami Loyole Ignác ^E píše Hamle ^Ami ta,
jenž mluví ^F slova, ^G slova, s ^C lova, ^E
zrna jsou ^Ami dávno v mouku semleta
a hrbáč ^E havran ^E7 hlízy ^Ami klová.
Jsou slova ^F básní v pokru ^G(C) prohraná(G)
a dívky v hot-pants pivem ^C zpité, ^E
Ami zříš lesklá pera v peří havrana
a ^E kříž, jenž drží jezui ^Ami té. ^{Emi Ami}

®: V zástupu ^Ami chátra zedra ^Dmi ná,
burlaci s ^G písní jednot ^C vár ^E nou,
^Ami na stěně obraz ^Dmi tyrana, ^G(E)
krvavé ^E hvězdy nad továr ^Ami nou.
Na nebi visí obla ^Dmi ka
a měsíc ^G svítí nad hvěz ^C dárn ^E ou,
v ^Ami Gulagu bijí ^Dmi kula ^G ka
a hvězdy ^E stárnou, hvěz ^Ami dy stá ^F r ^G nou.
^{Dmi Ami G Ami Emi F E Ami
F E Ami Emi Ami}

Rudá je krev a tužka cenzora,
rudý je samet vazby spisů,
rudé jsou žilky v oku kondora,
rudá je barva kompromisu.
Jedově rudá barva minia,
pod rudým sluncem bubny znějí,
zní pochod do citátů z Plinia
pro školní výlet do Pompejí.
®: ^{F G Dmi Ami E Ami Emi F E Ami F E Ami Emi Ami}


Je k pláči řeč, jež mluví frázemi,
protože slov a vět se bojí,
je k smíchu řád, jenž získán v zázemí,
zatímco chlapci v palbě stojí.
Jestliže důsledek je příčinou
a volnost cídí mříže pastí,
je rodná země možná otčinou,
však není vlastí, není vlastí.
®: + hvězdy stárnou, hvězdy stárnou ...