Ami Emi F G E Ami F
E, Ami, F, E, Ami, Emi]
V Ami Loyole Ignác E píše Hamle Ami ta,
jenž mluví F slova, G slova, s C lova, E
zrna jsou Ami dávno v mouku semleta
a hrbáč E havran E7 hlízy Ami klová.
Jsou slova F básní v pokru G(C) prohraná(G)
a dívky v hot-pants pivem C zpité, E
Ami zříš lesklá pera v peří havrana
a E kříž, jenž drží jezui Ami té. Emi Ami
®: V zástupu Ami chátra zedra Dmi ná,
burlaci s G písní jednot C vár E nou,
Ami na stěně obraz Dmi tyrana, G(E)
krvavé E hvězdy nad továr Ami nou.
Na nebi visí obla Dmi ka
a měsíc G svítí nad hvěz C dárn E ou,
v Ami Gulagu bijí Dmi kula G ka
a hvězdy E stárnou, hvěz Ami dy stá F r G nou.
Dmi Ami G Ami Emi F E Ami
F E Ami Emi Ami
Rudá je krev a tužka cenzora,
rudý je samet vazby spisů,
rudé jsou žilky v oku kondora,
rudá je barva kompromisu.
Jedově rudá barva minia,
pod rudým sluncem bubny znějí,
zní pochod do citátů z Plinia
pro školní výlet do Pompejí.
®: F G Dmi Ami E Ami Emi F E Ami F E Ami Emi Ami
Je k pláči řeč, jež mluví frázemi,
protože slov a vět se bojí,
je k smíchu řád, jenž získán v zázemí,
zatímco chlapci v palbě stojí.
Jestliže důsledek je příčinou
a volnost cídí mříže pastí,
je rodná země možná otčinou,
však není vlastí, není vlastí.
®: + hvězdy stárnou, hvězdy stárnou ...