Karel Kryl

V tůni nad mlýnskou strouhou vteřinu pouhou zdrží se proud

z výru nad bílou hrází rašící mlází vyráží z pout

louky červených máků pod křídli ptáků oněmělých

had co kůži si svléká z medu a mléka voněl mě líh



®: Výsměch a potíže z kázní jsme snílci a blázni tří generací

s vráskami rytými dobou čas zmařený mdlobou se nenavrací

v bronzu jen tyčí se kopí lev uši své klopí tak kdo by se bál

nečiny značené vinou se dějinami vinou

ó bože co dál?



Vůně potu a kůže nad něhou růže cynický smích

lásko na konci léta osudy splétá ledový sníh

vůně vody a prádla chlastu a žrádla k opojení

lež a zrosený džbánek pro mdlobný spánek pokolení.



®:



Schůzku nahradíš schůzi belháním chůzi povykem klid

vůně piva a kvásku nahradí lásku boha a cit

klec co náhražka křídel kulturní příděl za umění

dálky v zrcadle sklínky z prolhané skřínky na civění



®:Výsměch a potíže z kázní jsme snílci a blázni tří generací

s vráskami rytými dobou čas zmařený mdlobou se nenavrací

nečiny značené vinou se dějinami vinou co dělat že máš

navzdory otcům a synům se odhodlat k činům kde domov je náš

kde domov je náš, kde domov je náš.