C Když na pavouka F sedne blues,
tak G přestane tkát C sítě,
zaleze si F do kouta a G pláče jako C dítě,
F vybrečí se, C vysmrká se D7 do mušího G křídla
C a pustí se s F novou vervou
G do shánění C jídla. G
C a pustí se s F novou vervou
G do shánění C jídla. G
Když na verlybu sedne blues, tak ponoří se ke dnu,
a když to není zrovna v lednu, klidně si k ní sednu,
polechtám ji bublinkama, poplácám po hřbetě,
a je opět spokojená v tom verlybím světě
a je opět spokojená v tom verlybím světě.
Když na kudlanku sedne blues, no, snad to zpívat mohu,
vyšplhá se na kytku a pomodlí se k Bohu,
ledva co se vyzpovídá, zanechá hřích hříchem
a zamoří paseku svým nakažlivým smíchem
a zamoří paseku svým nakažlivým smíchem.
Když na papouška sedne blues, tak vykašle se na zob
a pod zobák si zanadává v rámci slovních zásob,
a pak se vrhne na mrkvičku, pokud jsme mu dali,
a zase je to ten papoušek, tak jak jsme ho znali
a zase je to ten papoušek, tak jak jsme ho znali.
Když na člověka sedne blues a všechno na něj padá,
zakoupí si láhev vína a pak písně skládá,
smutek ho však nepřestane pod srdíčkem bodat,
dokud se mu nepodaří aspoň jednu prodat,
dokud se mu nepodaří aspoň jednu prosadit.
Karel Plíhal
