M G ůj svět je plný samých dv C7 eří,
ch G odívám denně kolem n G7 ich,
m C7 ůj svět je plný hotelových dveří Edimi zamčen G ých,
chodby jsou bezedné a j H7 ako vejce vejci
nebo hr G obu hrob se p E7 odobají,
ztr Ami ácím se v nich c D elý, ty ch Ami odby na mě číhaj D í,
pr G o dnešek jsem jen číslo čt C7 yři,
z G ítra zas devades G7 át,
s C7 e vším se člověk nějak smíří Edimi ,
j G en když má k Edimi am jít sp E7 át,
Ami ale ty sny plné samých dv D eří
v G ěčně ho pr Edimi ovázej E7 í,
Ami a on pak celý smutný věří, a t Edimi olik ho to tíží,
že i n G ebe samá ch Edimi odba j E7 e a ž Ami e prý jede do ráje Edimi
n G ebeskou zdv C7 iží G ...
Karel Plíhal
