Karel Zich

Laska stoleti

Podzim spálil trávu

když ten můj mi řek´

v hlavě máš jen slámu

jsem blázen, že bych neutek´

vždyť s tebou už to nejde.



Když už souboj s láskou

dopadá nic moc

tak proflámuješ celou noc

a čekáš až to přejde.



Když dva se pak správně sejdou

a hvězdy jim budou přát

o té lásce století

možná bude se psát.



Někdy bývá štíhlá

jiné schází pas

stejně žádná výhra

že zůstanu ji napospas

a žádný o mě nejde.



Když nám ztěžknou víčka

můžem chvíli snít

jak dá se odsud odejít

a co se do něj vejde.



Když dva se pak správně sejdou

a hvězdy jim budou přát

o té lásce století

možná bude se psát.



Když dva se pak správně sejdou

a hvězdy jim budou přát

o té lásce století

možná bude se psát.



Když dva se pak správně sejdou

a hvězdy jim budou přát

o té lásce století

možná bude se psát.