Klíč

1. Tam v bílé pláni stín za svítání
skráň s pláčem sklání, prázdnou má tvář
květ šípku v dlani, trn, jenž ji zraní
má paní, byl jsem lhář, lump a lhář
Vy teď sčítáte růži lítost a hněv
na bibli v kůži krůpěj, snad krev
tam v bílé pláni stín váš se sklání
nad svit jak nad rakev

2. Tam v bílé dálce kde v jaké válce
můj pane, král chce z vás kůži dřít
s kým v noci bdíte, zda ještě víte
k nám zpátky kudy jít, blátem jít
Že vás dál ráda mám, krev šípku chci smýt
dál věřit vám, lež lží nechat být
tam v bílé dálce kde v jaké válce
král chce z vás kůži dřít

3. Jsou bílá ticha, kdy člověk slýchá
jak steskem dýchá obzor i zem
říkám sám sobě: kdy, v které době
ten příběh prožil jsem, žil-li jsem
Řetěz skřípe mi v snech, most vzhůru jde zas
skřípot a vzdech - zbyl skřípot, ten v nás
jsou bílá ticha, kdy srdce slýchá
jak steskem dýchá čas