Krysař

Krysař a Osud

KRYSAŘ:
Kam se řítí
tahle situace?
Kdo ji chytí?
Legrace bez legrace.
Kvůli mně se země třese.
Já si neurčil
vlstně cíl.

OSUD:
On se diví,
snad měl lidi rád...
Zešediví,
jestli se pak bude ptát.
Kvůli MNĚ! se
země třese.
Já jsem jeho díl
předurčil!

KRYSAŘ:
Do propasti
stáhnu všechny sebou.

OSUD:
Kosti chrastí.
Pak ho ruce zazebou!

KRYSAŘ:
Lítost źádná,
pomsta chladná.
Žádá si svou zteč!

OSUD:
Moje řeč!

KRYSAŘ: - REFREN
Pro jejich pýchu svrbí mně ruce!
Tak jako kámen já teď mám srdce.
Lidi jsou zlý a život je v sázce
pro ty co, nepřejou, nepřejou lásce!
Možná neví, že jsem lidská bytost.
Škoda. Je pozdě. Už neznám lítost.

Pohnou se skály, bude to brzy...
Budu se smát, až potečou slzy!!!

OSUD:
On si brečí,
je to egoista.
Vždyť mi vděčí
za to, co jsem přichystal.
Díky žádné...
Srdce zrádné.
Vžyť, až bude klid,
můžeš jít.

SBOR:
Pro lidskú pýchu svrbí ho ruce.
Tak jako kámen stvrdlo mu srdce.
Lidé jsou lidé a život je v sázce.
Nepřeje štěstí, nepřeje lásce.
A už se neví, kdo je lidská bytost.
Z určitých důvodů trápí nás lítost.
Pohnou se skály, bude to brzy.
Bude to k smíchu, až potečou slzy?
Bude to k smíchu, až potečou slzy?