Kryštof

I letos na podzim mi buší,
však o trochu pomaleji,než se sluší
M?j metronom tempo rytmu já tuším...
Si pomalu zvykám
a slzy polykám..

Ty vesla?i zaber a mo?em utrmácenou,
na skálu naje? mou lo?kou rozkymácenou
A až ztratí se blankyt z mých slaných o?í...
Úpln? snadno
dopadnu na dno..


R:
Pak srdce mé proletí st?epem
Srdce mé skon?í,sko?í..
Srdce mé proletí st?epem
Srdce mé skon?í s tepem

Srdce mé je k?? s handicapem..


Pak vte?inou prote?e mých tisíc rok?
a i když sprintuji život mi ute?e v jediném kroku
Odevzdávám se tmám,trochu to bolí...
Co stát se má stane
až noc splyne s ránem..


R:
Pak srde mé proletí st?epem
Srdce m? skon?í,skon?í..
Srdce mé proletí st?epem
Srdce mé skon?í s tepem..
.........................
Srdce mé je k?? s handicapem