Leoš Mareš

Pán kožichů

Pro ty, co by zajímalo, jak v tomhletom státě,
může někdo vylézt v létě v chlupatým kabátě.
Uděláme hned teď a tady takovou
malou krátkou soukromou konferenci tiskovou.

Asi začneme tim jak to vlastně celý vzniklo,
sháněl jsem něco, co by se na show jako kostým šiklo.
Tak se tedy ptejte, jsem v rukou božích,
téma dnešní tiskovky....je kožich.

Hele, my jsme chtěli vědět, jestli jsou pravý,
jestli všechny zvířátka jsou pořád zdravý.
Klidně zodpovím otázku těchto dvou sester,
ano, je to ze zvířete...jménem polyester.

Takže jsme už probrali, že kožich není z norka,
Vás by ale zajímalo, zažívám-li pocit horka...
Mnoooo..... Takže

Refren: Jsem pán kožichů
Není mi horko, baby,
tak si na to zvykni

Dotaz tady zněl, jestli v něm chodím i spát,
tak to bohužel, na to se musí fronta stát,
myslel jsem si, že ho na noc do sklepa dám,
ale pak se ukázalo, že se bojí bejt sám.

A je tu poslední otázka, doufám, že dobrá,
myslíte si, že by holky měly nosit bobra?
Tak to končim tiskovku, seš pěkný prase,
je mi z toho pěkný smutno, musím si vzít kožich zase.

Ježiš, co to je? Po čele mi čůrky tečou,
radši dáme pomalou Minuty se vlečou.
Ne, není mi horko, to přece možný neni,
to jsou speciální efekty, co povrch čela mění

R: