Lešek Semelka

Vstřícně kráčí nábřežím,
prochází se neběží.
Tlačí kočár proutěný - zvláštní máma.
Žádný výsměch nehne s ní,
směšný klobouk noblesní.
Nad kočárkem s panenkou - zvláštní máma.

V tvářích s lechkou zahálkou,
Prahou tehdy před válkou,
šli s dcerou jak panenkou - táta, máma.
Snad ví Třída národní, co je s ní a co je s ním.
S otcem s dcerou malinkou - prázdná máma.

Říkají jí bláznivá.
V poviánu vozívá,
panenku co pláče jen - slůvko máma.
Vstřícně kráčí nábřežím, prochází se neběží.
Tlačí kočár proutěný - zvláštní máma.