Linkin Park

Mám v sobě trochu osamělosti
Trochu opovržení
Hrst stížností
Ale nemohu změnit skutečnost
Že každý chce vidět ty jizvy
Jsem tím, koho chci, abys chtěla
Tím, koho chci, abys cítila
Ale je to, jako kdybych tě, ať dělám co dělám
Nedokázal přesvědčit
Abys uvěřila, že to je skutečné
Proto toho nechám a jen koukám
Jak se odvracíš, jak jsi to vždycky dělala
Díváš se stranou a předstíráš
Že tu nejsem, ale já tu budu
Protože jsi jediné, co mám
Refrén:
Nedokážu už cítit jako dřív
Neodvracej se ode mě
Nechci, abys mě přehlížela
Čas tyhle rány nevyléčí
Neodvracej se ode mě
Nechci, abys mě přehlížela
Jsem trošičku nejistý
Trochu pesimistický
Protože nechápeš
Že dělám, co můžu
Ale někdy to nemá smysl
Jsem tím, co nikdy nechceš říct
Ale nikdy jsem nepochyboval
Ale je to, jako kdybych tě, ať dělám co dělám
Nedokázal přesvědčit
Abys mě alespoň jednou nechala vymluvit
Proto toho nechám a jen koukám
Jak se odvracíš, jak jsi to vždycky dělala
Díváš se stranou a předstíráš
Že tu nejsem, ale já tu budu
Protože jsi jediné, co mám
Refrén
Ne, teď mě nech vymluvit
Budeš mě poslouchat, ať se ti to líbí nebo ne
Tak teď mě nech vymluvit
Budeš mě poslouchat, ať se ti to líbí nebo ne
Teď
Nedokážu už cítit jako dřív
Neodvracej se ode mě
Nechci, abys mě přehlížela
Refrén
Nemůžu říct
Neodvracej se ode mě
Nechci, abys mě přehlížela
Čas to nevyléčí
Neodvracej se ode mě
Nechci, abys mě přehlížela