Lucie Bílá

Dalekohled

Až budeš stát v sešeřelým krámě

a venku bude pršet a vevnitř bude hic

prosím tě, lásko, vzpomeň si na mě

kup jen sirky a dalekohled a jinak nic



Já se chci jenom lidem dívat do bytů

ne, nejsem šmírák, jsem zloděj lidskejch pocitů



Do tmy černý jak krém na boty

rozsvítěj okna v katedrále nicoty

můžem se spolu dívat

netušení svědci

jak ve svejch krabičkách

si přenášejí věci



Magické obřady

a obětiny večeří

pohřebiště luncheonmeatů

a hurá do peřin



A už je jedno

kdo s kým žije

kdo koho miluje

kdo koho bije