Lucie Bílá

Krájím Ti slova na talíř
Ta slova nikdy nevyřčená
Že jsem tvůj přítel
Tvoje žena

Páčím si úsměv do sanic
Hej hej hej hej hej hej
Jsem jasná princezna
Princezna z Nemanic
Neumím se kroutit
Jak zkyslý pseudodítě
A hláskem z kanagonu slepit
Miláčku, miláčku, miláčku MŇAU

Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji
Miluji Tě

Za ruku lehce držím ty
Co skáčou ze skály
My jsme tam nebyli
My jsme tam nestáli

Když zašlápli svou poslední
Svou sedmou cigaretu
A v letu zahlídli tu divnou tetu
Stejně nad námi to jemný božský síto
Co cedí lživé pravdy
Nepřítel naslouchá tak jen mysli si to

Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji
Miluji Tě

Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji Tě
Miluji
Miluji Tě

Svý zkoušky z hrdosti neskládám u lokajů
A všechno vsadím jen na to, že nevyhraju
To ještě můžu, to si troufám občas dokázat
Aby sis myslel Woman, mám tě rád
Stejně nad námi to jemný božský síto
Co cedí lživé pravdy
Nepřítel naslouchá tak jen mysli si to

To mi stačí, to mi stačí
Že mě máš na klíně radši
To mi stačí, To mi stačí
Že mě máš rád, Měj mě radši
To mi stačí, to mi stačí
Neříkej mi Miluji Tě

To mi stačí, to mi stačí
Že mě máš Měj mě radši
To mi stačí, to mi stačí
Že mě máš Měj mě radši
To mi stačí, to mi stačí
Neříkej mi Miluji Tě

To mi stačí, to mi stačí
Že mě máš Měj mě radši
To mi stačí, to mi stačí
Že mě máš Měj mě radši
To mi stačí, to mi stačí
Neříkej mi Miluji Tě