Lucie Vondráčková

Přiletěl, rudý křídla měl krásný
a z jeho záře a síly mě až přecházel zrak
náhodou, právě k nám

Snad nevěděl, že co máme se ztrácí,
že pro tvý plány už já nejsem víc než vzduch
netušil, co tu zchází


Ten pták ohnivák
skála žárem puká
srdce mám ohněm spálený.
Je v něm pták ohnivák
a já jsem v jeho rukách
jen my dva jsme si vzdálení,
staletím.


On chvíli chtěl, vzkřísit to, co bylo krásný
každej den, každou noc plápolání
vím že chtěl, to co já

Pak odletěl, někdo jinej užívá
každej den, každou noc pátej pád
pírek pár je tu dál


S nima pták ohnivák
i skála žárem puká
srdce mám ohněm spálený.
Je v něm pták ohnivák
a já jsem v jeho rukách
jen my dva jsme si vzdálení.
Je tu pták ohnivák
i skála žárem puká
srdce mám ohněm spálený.

Jen prach, jen prach,
jen prach, je všude kolem
Jen prach, jen prach,
jen prach, je všude kolem nás

Prach a pták ohnivák
i skála žárem puká
srdce mám ohněm spálený.
Je v něm pták ohnivák
já dál jsem v jeho rukách
jen my dva jsme si vzdálení,
ztracením.

Ty a pták ohnivák
i skála žárem puká
srdce mám ohněm spálený.
Je v něm pták ohnivák
já dál jsem v jeho rukách
jen my dva jsme si vzdálení

Prach a pták ohnivák
i skála žárem puká
srdce mám ohněm spálený.
Je v něm pták ohnivák
já dál jsem v jeho rukách
jen my dva jsme si vzdálení,
ztracením.