Dĺžka piesne: 03:37
Prázdný stín šedobílích zdí
který nespálí slunce když z obzoru paprsky hází
Mám svých vin víc než přiznám tím
když ti své srdce do dlaní vložím svou nejhezčí básní
tak zhasni
svět
Ať už nevidím tváře co zradí mě s úsměvem na rtech
Které za zdmi se skrývají než přijde poslední nádech
a snad čekají omluvu za nože v mojich zádech
já v šeru svých šedobílích zdí zapomínám na svět
snad je to tím že tvou lásku už víc nechci nazpět
a tak pálím most
který vedl zpět
tak už jdi – sál je prázdný
Modrý dech který na zádech
Nechá pocit co rozladí nástroje které mně svádí
chci jen plout tak mě zbav těch pout
které šeptají ve tmě že jednou snad měli jsme se rádi
jednou rádi
teď však v odstínech červené nenávist do želez bije
Slunce vysálo ze země poslední kaluže nostalgie
a mě nezbývá nic než být unášen na křídlech poezie
ty to víš nejkřehčí ze všech citů je láska
teď je nalomená a stále víc praská
a tak pálím most
který vedl zpět
tak už jdi – a zůstaň za zdí
který nespálí slunce když z obzoru paprsky hází
Mám svých vin víc než přiznám tím
když ti své srdce do dlaní vložím svou nejhezčí básní
tak zhasni
svět
Ať už nevidím tváře co zradí mě s úsměvem na rtech
Které za zdmi se skrývají než přijde poslední nádech
a snad čekají omluvu za nože v mojich zádech
já v šeru svých šedobílích zdí zapomínám na svět
snad je to tím že tvou lásku už víc nechci nazpět
a tak pálím most
který vedl zpět
tak už jdi – sál je prázdný
Modrý dech který na zádech
Nechá pocit co rozladí nástroje které mně svádí
chci jen plout tak mě zbav těch pout
které šeptají ve tmě že jednou snad měli jsme se rádi
jednou rádi
teď však v odstínech červené nenávist do želez bije
Slunce vysálo ze země poslední kaluže nostalgie
a mě nezbývá nic než být unášen na křídlech poezie
ty to víš nejkřehčí ze všech citů je láska
teď je nalomená a stále víc praská
a tak pálím most
který vedl zpět
tak už jdi – a zůstaň za zdí