Martin Chodúr

Klíč je v zámku zalomený nikdo nesmí ven

další slova plní stránku v tichu bílých stěn

Na celých sedm západů

naše rty zamčené jsou

Z rozkazu mocných úřadů

Mlčíme já i ty

I naše ruce pantomimou vymýšlí jak skrýt

že staly se už jednou rukou nejdou oddělit

snaží se divákům říct

těm co zaplnili sál

že jsme jen růže co vítr

k sobě klátí

REF:

Kdyby však svět mohl roztát tak

že by mu ze srdcí zmizel chlad

Tak bych Vykřičel světu každičkou větu

A každý lehký vzdech bych nesl na křídlech

Kdyby jen louky mohly rozkvést v nás

a vůně květin pozvat jarní čas

Tak bych vykřičel světu každičkou větu

a každý lehký vzdech bych nesl na křídlech motýlů