Interpret: Martin Maxa
Martin Maxa - Dům na konci města (akordy)
Transpozícia ( -2 -1 0 +1 +2 )
EsCmiAsB
Znám Esdům na konci Cmiměsta,
stranou Asod lidí a v něm Bbledá nevěsta
Esprochází řadou svých Cmikomnat
a není Asbez viny, že líné Bvteřiny
jedna druhou tak pomalu střídá
ten kdo čas uhranul, zřejmě si umanul,
že byla hříšná a marnivá
a že jí za pýchu samotou v přepychu potrestá.
Tenkrát před léty věci se zdály
jasnější nad slunce, kdo by chtěl navěky v garsonce
po ránu nad hrnkem kávy
cítit se bez viny zatímco vteřiny,
ty malé zlodějky kradou mu z mládí
to člověk osudu snadno a bez studu
naučí vzpírat se a trochu lhát
protože netuší, že hřích pod retuší
je hříchem Esdál. CmiAsB
®: FmiPár kroků Esod ráje stihne tě
Asdéšť a z tajných Espřání
je rázem jen Cmiiluze pouhá Fmina kůži smáčeCminá
Fmiteď náhle Esbledá je ve smyčkách
Ascest ztracená Esholka
jen které Cmise do duše divná Fmipředtucha tiše Asvkrádá
V patách zdivočelá smečka
vzpomínek krade Ti dech z plic
ta z lovců nadělá oběti
prošlý směnky dávno už neplatí
a koně zchvácení klesají v opratích
kolem se kruh zvolna uzavírá,
byla to past a v ní žádná škvíra
Tě nespasí, co víc - málo máš času
snad jednou pochopíš jak se to mohlo Esstát
přece Cminejsi už holkaAs mladá B
to Esznáš dávno Cminejsi už holka Asmladá. B
Až se ten dům na konci města ztratí v břečtanu,
pak možná bledá nevěsta pochopí v nádheře komnat
proč květy nevoní a nikdo nezvoní
a proč ta její vášnivá láska je s dechem u konce
a v tiché garsonce gramofon dohrál – jen deska praská
a kdo je bez viny umělé květiny mu zavoní.
Znám Esdům na konci Cmiměsta,
stranou Asod lidí a v něm Bbledá nevěsta
Esprochází řadou svých Cmikomnat
a není Asbez viny, že líné Bvteřiny
jedna druhou tak pomalu střídá
ten kdo čas uhranul, zřejmě si umanul,
že byla hříšná a marnivá
a že jí za pýchu samotou v přepychu potrestá.
Tenkrát před léty věci se zdály
jasnější nad slunce, kdo by chtěl navěky v garsonce
po ránu nad hrnkem kávy
cítit se bez viny zatímco vteřiny,
ty malé zlodějky kradou mu z mládí
to člověk osudu snadno a bez studu
naučí vzpírat se a trochu lhát
protože netuší, že hřích pod retuší
je hříchem Esdál. CmiAsB
®: FmiPár kroků Esod ráje stihne tě
Asdéšť a z tajných Espřání
je rázem jen Cmiiluze pouhá Fmina kůži smáčeCminá
Fmiteď náhle Esbledá je ve smyčkách
Ascest ztracená Esholka
jen které Cmise do duše divná Fmipředtucha tiše Asvkrádá
V patách zdivočelá smečka
vzpomínek krade Ti dech z plic
ta z lovců nadělá oběti
prošlý směnky dávno už neplatí
a koně zchvácení klesají v opratích
kolem se kruh zvolna uzavírá,
byla to past a v ní žádná škvíra
Tě nespasí, co víc - málo máš času
snad jednou pochopíš jak se to mohlo Esstát
přece Cminejsi už holkaAs mladá B
to Esznáš dávno Cminejsi už holka Asmladá. B
Až se ten dům na konci města ztratí v břečtanu,
pak možná bledá nevěsta pochopí v nádheře komnat
proč květy nevoní a nikdo nezvoní
a proč ta její vášnivá láska je s dechem u konce
a v tiché garsonce gramofon dohrál – jen deska praská
a kdo je bez viny umělé květiny mu zavoní.