A Sedí C sám a D něco ho A tíží,
černé vla C sy mají D kovový le A sk
C ruka je D pevná v A očích klid
pár C vrásek a D na duši E stesk.
Nemá C domov, kde by D ctil svou {}A víru,
nemá C právo žádat D o co by A chtěl
ztratil C všechno D co mělo E svou cenu
a D všechno co A měl.
®: Ne F#mi vnímá obzor v dáli, není A Kryštof Kolumbus
cítí F#mi jen proužek dýmu a zpí E vá si skalpovací blues
D žij jak umíš, A měj nás rád, E vyndej starou
F#mi indiánskou E dýmku A mí D ru
D žij jak umíš, A měj nás rád, po E tom možná
F#mi zapomenem na E seky A ru
D žij jak umíš, A měj nás rád, E vyndej starou
F#mi indiánskou E dýmku A mí D ru
D žij jak umíš, A měj nás rád, E a pak možná
E zapome D nem co by A lo dřív
Čte si dál svou stařeckou mapu, vidí řeku plnou vody a ryb
vedle ní svou překrásnou ženu a spousty chyb
®: