Michal David

Teď je noc a já tě blízko mám,
vím i po čem toužíš lásko má,
chceš spát.
Tvoje rty jsou z plátků růží snad,
chci je líbat, jejich vůni znát,
mít rád.

Mám rád tvý procitnutí když svítá,
vstát tě nedonutím, já vím.

Jsou rána tíživá,
snídani dávám si sám,
rána tíživá,
já dneska dík tobě znám,
chci k zbláznění být tvým spánkem,
sfouknout svým dechem teď jak vánkem,
rána tíživá...

Teď je noc, sny kráčí půlnocí,
nikde tvůj svět hříchů, láska, cit
jseš svá.
Stul se tak kde je tvý zátiší,
kde tě nikdo jiný neslyší,
jen já.

Mám rád tvý procitnutí když svítá,
vstát tě nedonutím, já vím.

Jsou rána tíživá,
snídani dávám si sám,
rána tíživá,
já dneska dík tobě znám,
chci k zbláznění být tvým spánkem,
sfouknout svým dechem teď jak vánkem,
rána tíživá...