Michal David

1. ^C Znám tě malou ^F chvíli a už to ^C vím. ^F , ^C
Vím, že s tebou ^F půjdu až ke dve ^C řím. ^F , ^C
Vím, že kliku ^F zmáčknu už před te ^C bou. ^F , ^C
Vím, že nesmím ^F nechat se předběh ^C nout. ^F , ^C

R: ^C Lásko má, neříkej ^G dík,
^F nehoře ^G kuj, ^F našel se ^G tvůj nápad ^C ník.
^C Lásko má, neříkej ^G dík,
^F jen klidně ^G stůj, ^F našel se ^G tvůj nápad ^C ník.

2. ^D Vážně děláš ^G hloupost, když utí ^D káš. ^G , ^D
Jak to píšeš, ^G úvod pro příběh ^D máš. ^G , ^D
Může totiž ^G skončit hned pádem ^D tvým. ^G , ^D
Co když nohu ^G zrádně ti nasta ^D vím. ^G , ^D

R: ^D Lásko má, neříkej ^A dík,
^G nehoře ^A kuj, ^G našel se ^A tvůj nápad ^D ník.
^D Lásko má, neříkej ^A dík,
^G Jen klidně ^A stůj, ^G našel se ^A tvůj nápad ^D ník.

R: ^E Lásko má, neříkej ^H dík,
^A nehoře ^H kuj, ^A našel se ^H tvůj nápad ^E ník.
^E Lásko má, neříkej ^H dík,
^A Jen klidně ^H stůj, ^A našel se ^H tvůj nápad ^E ník.