Michal Prokop

^E Jdu sám po Bílý hoře, ^A poslední ^E Moravan.

^A V kartách jsem prohrál ^E moře, ^D zbylo mi hejno ^E vran.

^D Někdo ji hledat ^E musí – sto ^A jí to za ^E pokus

^A Zapomeň na ^E funusy /: ^G když hrajou ^A Yetti ^E blues :/



^H K ránu se ^E vracím, ^G svět sněh ^A em za ^E padal.

^H Na chvíli bez ^E ovací, ^D panuje ^A bílej ^E král.

Sníh ^H padá na ^E ulice, ^G všechno je ^A bílej ^E klam.

^H Láska je ^E expedice /: ^D výprava do ^A Ni ^E kam :/



Kolem jen zmrzlý květy a velký šlápoty.

Číslo bot jako Yetti, z Nepálu samoty.

A co když je to ona, ujel jí autobus.

A bílou láskou stoná /: když hrajou Yetti blues:/