Michal Tučný

Kolej Albertov

K těm nízkým domkům v prázdninovém čase
jen zaběhnutá kočka zatoulá se
a z temných oken nezní ani tón,
jenom prach si tiše sedá do záclon
a ze zavřetých skript a knížek spících
já vyčtu chybějící definici:
Že láska pálí jako žhavý kov,
kdo to zná líp nežli Kolej Albertov.

V tom jiném světě snů a nežnýh vizí
jež suplovaly nám přízeň televizí
je úkryt v kterém do všech příštích dní
pár tvých rozcuchanýh veršů stále zní.
Okamžiky mizí do nenávratna,
tak nezlobte se prosím pani vrátná,
že láska pálí jako žavý kov.
Kdo to zná líp nežli Kolej Albertov.

Kolik krát v prudkém dešti
jsem tam stál také já...
Znám román nad romány plný světa tíhy
je psaný inkoustovou tužkou do návštěvní knihy,
ten román schází ve všech knihovnách
a ožívá jen ve tvých vzpomínkách.
Proč hodiny jen chvilku nepočkáte,
čas návštěv končí přesně o deváté
a že láska páli o tom škoda slov.
Kdo to zná líp nežli Kolej Albertov.