Milan Chladil

Zlá noc

Půlnoc, do skel bubnují kapky
kdesi vedle brnkají klapky,
černé, černé a bílé klapky.

To je rána, to je ale rána, to je ale rána,
sousedem být takového pána, takového pána,
co i v noci tluče do piána,
tluče do piána.

Půlnoc, do skel bubnují kapky,
jako by to capaly tlapky,
černým plyšem obuté tlapky.

Vedle soused tluče do piána, tluče do piána,
do oken mi nakukuje ůlnoc černá jako vrána,
vím, že usnu, jestli vůbec usnu, teprve až zrána.

Půlnoc, do skel bubnují kapky,
jako by to capaly tlapky,
náhle vedle umlkly klapky.
Pročpak asi zmlkly ty klapky ? Pročpak !