Své myšlenky jen zvolna sbírám. Ty Izis dobře víš jaký mám cíl. Já jež mívám vnuknutí, dál přežívám spiknutí a hvězda Nilská vzhůru stoupá.
Když kobra zlatá skráň mou svírá , a velký průvod můj uvítá Řím.Můj pocit je smíšený zájem o mě zvýšený, však na úsměvy nejsem skoupá.
Teď královnou jsem já a hold mi vzdává Řím. Já výším před senát ze snů už přece vím to má tak být. Ať Řím jen poslouchá jak dávný je můj stát kde bývalo co psát, když zde byl vlků ráj ať Řím jen poslouchá: Teď královnou jsem já.
Já od Římanů smích i slýchám a napjatý zde fóra dýchám teď, leskem svým je ohromím, hrot zášti tak odlomím a hvězda Nilská vzhůru stoupá.
Teď královnou sem já a hold mi vzdává Řím.Já výším před senát ze snů už přece vím to má tak být. Ať Řím jen poslouchá jak, dávný je můj stát kde bývalo co psát, když zde byl vlků ráj ať Řím jen poslouchá: Teď královnou sem já.
Lidé:Teď královnou jsem já a holt ti vzdává Řím. Už výšíš před senát tvá krása z bohatství ti příleží
Teď královnou jsem já a holt mi vzdává Řím.Ta síla zkrocená, drtivá i výbušná teď královnou jsem já, teď královnou jsem já.
Monika Absolonová
