Než Ami rozejdem se přátelé, než skončí tahle noc,
než si Emi posbíráme, co kdo s sebou vzal,
až F si pár posledních kroužků dýmu vezme větru moc
a oheň C rozloučí se, stejně E7 dávno spal.
Vezmem potrhaný struny, smyjem sklenice a stůl,
ňáký koště, to víš člověk ztratil soud,
to ta písnička, jak smála se a ty sis jen tak plul,
chvíli s lodí John B. rozrážel jsi proud.
®:Tak ještě tu Ami poslední,
poslední co se ani G nezpívá,
taková ta, co se F zpátky podívá
a dlouho, dlou E7 ho zní.
A aby v ní bylo všech Ami no tak,
jak žili jsme tu těch G pár chvil
a aby v ní cit a smutek F nechybil,
teď asi se E7 to smí.
Než rozejdem se lidi a než si chybět začnem zas,
než se pošlapaná tráva zvedne zpět
a než ztichne tichá ozvěna, co opakoval čas,
než se dveře zamknou a z trubek zmizí led.
A než vystydne pár kamenů, co celou noc jsi hřál,
to je zvláštní, písničky nikdy nedojdou
a než si zamáváme na pozdrav, holkám pusy když jsi dal
a než se do map kouknem, kudy je to blíž.
®:Tak, tak ještě tu poslední … (3x do ztracena)