Oldřich Janota

Do očí ryb
a do ticha kamenných stěn
řekl jsem když
a Monika zůstala tichá

Když na břehu továren
řekla, že zde její matka
mívala přítele
jakási zmařená láska

A že jsme se s Moňou
neviděli už dlouhá léta
nebylo divné, že se spletla
a oslovila mě jménem přítele Petra

Obrázky ze skládanky
podivně jste se poskládaly
ovce má copánky
a Karkulka vychází ze skály

Do očí ryb
a do ticha kamenných stěn
řekl jsem když
a Monika zůstala tichá

Když na rohu kasáren
rukama dotkla se světla