Oldřich Janota

Letošní únor, úděsná, lezavá zima
ve vlhkých pokojích trápil mě kašel a rýma
tak jsem se voblík a přes kabát uvázal špagát
temný stín se mnou na stráni pokácel akát
a temný stín se mnou na stráni pokácel akát


Do vlhké dlaně cítil jsem jakou má sílu
když kmen se skláněl a dřevo nám svíralo pilu
teď s úzkostí čekám na blízký červnový sabat
neboť temný stín se mnou na stráni pokácel akát
temný stín se mnou v únoru pokácel akát


Voda se vaří v měsíčním přílivu
držím to na zip ale stehy jsou v pohybu
spoléhám na cit ale jen chybu na chybu
dělám v těch fázích vegetativního neklidu


Z přeseklých kořenů stoupá teď do nohou míza
cítím jak do vlasů ptáci mi stavějí hnízda
a z trnových větví každé mé slovo se skládá
neboť temný stín se mnou v únoru pokácel akát
temný stín se mnou v únoru pokácel akát