Olympic

Je to tvá vina, ty jsi příčina svýho smutnění
Chápej má milá, ty jsi svítila, já měl zatmění

To se někdy tak stává vítězkám
Zvyklejm na stupních stát
Že se začnou těch co ji netleskaj bát
To se někdy tak stává ješitám
Co jsou zvyklý jen brát
Já z klidu tě krásně rozkmital rád, rád

Říkáš jak jsem tě skoupal
A žes byla hloupá a nemáš chuť žít
Že ti po srdci čmárám, že je po mně spára
Že jen jsem tě houpal a tep že ti stoupá
Tím jak mě chceš mít
Však pod tím vším pýcha
Už chystá se dýchat a znít

Je to tvá vina, ty jsi příčina svýho smutnění
Chápej má milá, ty jsi svítila, já měl zatmění

To co stalo se, nejde odestát
Nejspíš to bude tím
Že já sejmul tvůj vzácnej majestát, vím, vím