G Je to tvá vina, ty jsi příčina F svýho smutnění
G Chápej má milá, ty jsi svítila, F já měl zatmění
Ami To se někdy tak G stává vítězkám
F Zvyklejm na stupních G stát
Ami Že se začnou těch G co ji netleskaj F bát
Ami To se někdy tak G stává ješitám
F Co jsou zvyklý jen G brát
Ami Já z klidu tě G krásně rozkmital F rád, G rád
C Říkáš jak jsem tě G skoupal
A žes byla Dmi hloupá a nemáš chuť F žít
C Že ti po srdci G čmárám, že je po mně Dmi spára
C Že jen jsem tě G houpal a tep že ti Dmi stoupá
Tím jak mě chceš F mít
C Však pod tím vším G pýcha
Už chystá se Dmi dýchat a G znít
Je to tvá vina, ty jsi příčina svýho smutnění
Chápej má milá, ty jsi svítila, já měl zatmění
To co stalo se, nejde odestát
Nejspíš to bude tím
Že já sejmul tvůj vzácnej majestát, vím, vím