Pavel Bobek

Čekám na svůj náklaďák (Me And Bobby McGee)

Od druhe sloky se zvedá tónina o jeden tón - tedy do A-dur.

Čekám na svůj náklaďák,co mě vezme dál
jedu dál i když už nemám ským
Na cestách kde v dešti sní tolikrát jsem stál
každý kámen zblízka prohlížím

Tady nás vzal dýzlák s uhlím
a já se svou harmonikou doprovázel její tiché blues
Všechny písně co šofér znal,za to že nás vzal,jsme hráli dál
nás potom vzal zas jiný vůz

®: Všude kam se podívám tam slyším její blues
každé město jinou písní zní
Na každém tom náměstí snad ze mě zůstal kus
Vzpomínám si na každý z těch dní
Vzpomínám na chvíle kdy jsem byl s ní

Každou noc mě hřála dechem svým, ať byl mráz či sníh
znala mé sny i má tajemství
Vyměním dny zítřejší za jeden včerejší
za jediný z těch kdy byl jsem s ní

Tady někde blízko musí být jedno náměstí
kde mi řekla "Domů otáčím"
A já doufám že našla tam své štěstí v neštěstí
sám pak zase šlapu bodláčím