Pavel Bobek

Odvykám

Odvykám,
polibkům tvým odvykám,
uniknout ti není kam
a přesto unikám.
Odvykám,
tvému svádění a intrykám
a pořád ještě v obavách
své srdce zamykám

R.:Pokaždé,
když za dveřmi se ozvou kroky nervózní,
tajím dech dokud nedozní
Ještě se pořád smířit s tím
neumím.
Ale už odvykám
a nikomu nic neříkám,
dál tě jak drogu v krvi mám,
ale už odvykám.
R.: