Pavel Dobeš

Jednu z hlavních rolí, kromě totemu,
a kromě sáčku soli, jež přijde k chuti každému,
krom krabičky sirek, kromě hvězdy na vestě,
kromě ptačích pírek, co tak sluší nevěstě,
jednu z hlavních rolí, krom cesty daleký,
kromě srubu v údolí a klajmu u řeky,
krom tabákovejch listů, nahňahňanejch do dýmky
v trampském hnutí hrají vzpomínky.

Též u ohně si sednu, mám jeho teplo rád,
poslouchám, jaký byl kdo voják, jak dobrý kamarád,
a další jako student kam se chodil prát,
a jiný už jak dítě jaký býval desperát,
též u ohně si sednu, vlastně nevím proč,
poslouchám těch lidskejch řečí kolotoč,
v hlubinách vrže osa země, vlci vyjí na měsíc,
jen já jak bych paměť neměl, jak neměl bych co říct ...

Všechny z mých nejranějších vzpomínek
vzpomínek, vzpomínek
kromě snad nepatrných výjimek
odložil jsem do plínek.