Pavel Dobeš

Zahradník

S jedním rumem na kuráž jsem přepad' zahradníka

a pozval jsem ho na guláš do Podvodníka,

povídám:"Pochop, že svým karfiolem neokouzlíš dívky,

ten si můžeš strčit maximálně do polívky.

Však to, co já mám na zahradě pod okny své vily,

nikdy tvoje kalné oči ještě nespatřily:

sukulenty od El Pasa, z Konga banány,

kokosy, že srdce jásá, třtina z Havany,

borůvky až z Ontaria, jedna váží přes půl kila,

z Bretaně mám révu a je mi do zpěvu,

z Caracasu ananas a palma z Guayany,

sasanky a mořská řasa - vhodné do vany,

pestík nebo blizna, kdopak se v tom vyzná,

metalizovanou jedli oxidi mi včera snědli,

že mám doma moruši, bourec vůbec netuší,

v ložnici mám pět lian, spouštím se z nich na divan,

americké brambory, těch mám plné komory,

z Hokkaidó sakuru, takovou mám náturu,

bavlnu mám z Colorada, když se doma sehnat nedá,

tabák z Portorika mám přes Pepka-námořníka

a historickou jabloň až z Garden Paradise."

Tupě hleděl do guláše, lezlo mi to na nervy,

vypadal, jako když doma jedí z konzervy,

povídám:"Zalov ve své paměti a střel nějaké jméno,

a když to nemám na zahradě, tak sežeru seno,

znáš-li navíc jeden strom, tak v momentě sem s ním,

rád se něco přiučím, bude-li však čím."

Povídá:"Že se něco doučíš, tak tomu, mladej, nevěř,

hodně stromů sice znáš, ale všechny ani téměř,

to by tě z tvé zahrady milenci rychle hnali,

chybí ti tam kousek břízy, kde by se milovali,

a zapomněl jsi na lípu, symbol naší vlasti,

po jediném včelím mejdanu má včelař plné plásty,

modřín je zas elegantní a, když se přelakuje,

nevoják i pacifista před ním salutuje,

smrček sice nepřispívá chutným ovocem,

bez něj by však nebyly vůbec žádné vánoce,

a když už jsme u svátků ze všech největších,

zapomněl jsi na šeřík, takovej jseš sklerotik."

Čapka se mi svezla z hlavy před jeho fenoménem,

beru klíče od zahrady a jdu se nacpat senem.