Pavel Novák

Hádej, hádej

Hádej, hádej, smíš sedmkrát
Hádej, hádej, který den dnes může se psát.
Jsme v době prázdnin jako blázni světu vzdálení.
Snad volno končí přišel náš den loučení.

Hádej, hádej, zkus odhad mít.
Hádej, hádej, kterýpak den tak může být.
Když naše touha se časně rouhá a nechce ho znát.
Jen hádej, hádej snad je tu den se domů brát.

Tak mi pusu dej, tak mi pusu dej
a pak hádej dál oh jé.
Tenhle věk a já to vím, tenhle věk a já to vím,
Časem je zlej málo nás hřál.

Hádej, hádej, smíš sedmkrát
Hádej, hádej, který den dnes může se psát.
Jsme v době prázdnin jako blázni světu vzdálení.
Snad volno končí přišel náš den loučení.

Tak mi pusu dej, tak mi pusu dej
a pak hádej dál oh jé.
Tenhle věk a já to vím, tenhle věk a já to vím,
Časem je zlej málo nás hřál.

Hádej, hádej, však prohádej
Hádej, hádej, ale pár dnů mi přej
Jé hádej, hádej, rodí se nový den