Pavel Novák

Vím, že jen sním

Já jsem tak rád, ach, tak rád,
že zas vidím rodný dům
uprostřed luk, krásných luk,
které trávou voní.

O nich sním a dýchám vůni stromů,
tak rád se vracím domů,
zpět a přec: Já vím, vím, že jen sním.

O nich sním vůni dýchám starých stromů,
rád se vracím zas zpět a přec:
Já vím, vím, že jen sním.

Teď tu ležím přikrytý jenom modrou oblohou
a všude kolem znějí sladké zpěvy ptáků.
Měkký trávy klín zas kolem cítím a štěstím
svým se sytím dál a přec: já vím, vím, že jen sním.

Často sním o zelených loukách domova,
o kapkách rosy, co utkví na bosých nohou.
A vůbec o všem, co bylo hezké a milé v dětství.
I když vím, že všechno to je jenom a jenom sen,
přesto rád zpět se vracím zase tam,
kde se ztrácím prázdným snům
a přec já vím, vím, že jen sním.

Přesto rád zpět se vracím zase
tam, kde se ztrácím prázdným snům a přec:
já vím, vím, vím, že sním.