Petr Spálený

Je to trest

Je to trest, trest, že tě vůbec znám,
máš úsměv manekýny z magazínu, který léta odbírám
Je to šok, šok, že mě ráda máš,
jak jsem vyrozuměl z psaníček tvých co mi posíláš

Já se k tobě dívko nehodím
dlouho spím a do diskoték nechodím
a těch pár kil navíc nikdy neshodím, já vím
Ty máš o mně mylnou představu
neumím jen tak dělat zábavu
a žít ze dne na den pro slávu, co s tím?

Jsem muzikant, tak na kytaru tu brnkám
a zítra zas budu jinde hrát
Už mi prostě není dvacet let
hraju blues, blues, dnes naposled
a pak budu muset dál odkráčet jak stín

Je to trest, trest, že tě vůbec znám
máš úsměv manekýny z magazínů, který léta odbírám
Je to fakt, fakt, co se zdá je sen
Je ti málem sedmnáct a sbíráš fotky
zpěváků a herců zvučných jmen

Já se k tobě dívko nehodím
dlouho spím a do diskoték nechodím
a těch pár kil navíc nikdy neshodím, já vím
Ty máš o mně mylnou představu
neumím jen tak dělat zábavu
a žít ze dne na den pro slávu, co s tím?