Plus-44

Tam, kde jsem kdysi žil,
cítím se jako návštěvník,
Už nemůžu dál žít,
v nedůvěře s bezcitností
Když i to poslední světlo
začalo slábnout,
vypadalo to jako pravý čas
na nový pohled do budoucnosti

Srdce tvé je schované
budu zcela upřímný
Tvá ústa jsou jako samopal
a když vrážíš nůž do mě
tak se usmíváš,
než bude po všem
Odnášíš si všechno mé
Já se mám dát dohromady,
je to snadné
tak snadné

Všechno jsem opustil
v chladu loňské zimy
Všechno jsem opustil,
ale otázky zůstávají
Tak dlouho opomíjení přátelé
ne, vy nepoznáte rozdíl
mezi láskou a otroctvím
a já nejsem tak poslušný

Srdce tvé je schované
budu zcela upřímný
Tvá ústa jsou jako samopal
a když vrážíš nůž do mě
tak se usmíváš,
než bude po všem
Odnášíš si všechno mé
Já se mám dát dohromady,
je to snadné
tak snadné

A zkouší se z toho vyspat,
s hlavou na mém rameni
Zkouším ji ze svých myšlenek dostat,
když objímám ji
A zkouší se z toho vyspat,
s hlavou na mém rameni
Je to snadné
tak snadné
Zkouším ji ze svých myšlenek dostat,
když objímám ji

Srdce tvé je schované
budu zcela upřímný
Tvá ústa jsou jako samopal
a když vrážíš nůž do mě
tak se usmíváš,
než bude po všem
Odnášíš si všechno mé
Já se mám dát dohromady,
je to snadné
tak snadné