1. Emi Šel pouští starý C poutník
D měl jeskyň slov a svůj Hmi dům
a jak Ami kráčel slůvka Emi sbíral a pravdou utřel D stůl
byl všude ale žádný neznal jeho tvář
a každý kdo o něm mluvil vypadal jak lhář
R: Ami Pravda a lež
on znal ten rozdíl Emi snad jako jediný
Ami když v podvečer svůj příběh vyprá Emi věl
G o suchém chlebu šťastných lidí
D o prázdném džbánu H7 co se stydí
Emi za ty jimž Ami7 víno doná D šel
až k Emi ústům
2. I u nás jednou spával sám tomu nevěřím
všem okolo prý dával a smál se u dveří
snad dodnes stařec chodí má hodně nebo nic
a všechny za nos vodí když ukazuje líc
R:
3. Vítr dávno v poušti zavál řetěz stop co on vryl
šedou Ami tvář stín za Emi krýval a k D suchému chlebu H7 víno pil Emi
Poupata
