Poutníci

Jezdím sám, nikde nemám stání,
ví bůh, kde složím hlavu svou,
život je krátký, chtěl bych domů zpátky,
i zvony mě do dáli zvou.

®: Zvony mě do dáli zvou,
zvony mě do dáli zvou,
zvuk známejch zvonů mě volá zpátky domů,
zvony mě do dáli zvou.

Svý srdce mám u jistý dámy,
co lez' mně k ní můj kamarád,
teď pro dvě rány mám Kansas zakázaný
a musím si na psance hrát.

®:

Už cejtím, jak můj koník víří
prach ulic z dřevěnejch zdí,
má dívka má svátek, jen v očích má zmatek,
že jedu si pro lásku k ní.

®:

®: