1. Spadla jsi mi před oči, já do vzduchu sáh
a najednou tam nebylo nic,
to jsem otevřeným oknem ruku po hvězdě vztáh,
jen ve spánku, nic nebylo víc.
To ňáká holka v druhým patře smála se snad,
v našem paneláku veselo je
a pod záclonou vklouzla ke mně, když jsem šel spát,
zdála se mi do pokoje.
®: Jé, smutno mi je, když v noci, v tichu, ve tmě lehnu si sám
a spánek nejde, černý můry lítaj sem zase tam,
to člověk umřít musí, aby přišel někdo a řek: hele, on je!
Jé, smutno mi je, zavřeni v krabičkách se mačkáme zas,
v chodbách se potkáváme podobnýmu jak vlasu vlas,
to člověk umřít musí, aby přišel někdo a řek: hele, on je!
Trochu toho dobra, kousek citu a tak,
vždyť my potřebujem lásku jak sůl
a zatím poztráceni vidíme jak ujíždí vlak,
vždyť čas bez lásky je času jen půl.
®: Jé, smutno mi je, když v noci, ...
a najednou tam nebylo nic,
to jsem otevřeným oknem ruku po hvězdě vztáh,
jen ve spánku, nic nebylo víc.
To ňáká holka v druhým patře smála se snad,
v našem paneláku veselo je
a pod záclonou vklouzla ke mně, když jsem šel spát,
zdála se mi do pokoje.
®: Jé, smutno mi je, když v noci, v tichu, ve tmě lehnu si sám
a spánek nejde, černý můry lítaj sem zase tam,
to člověk umřít musí, aby přišel někdo a řek: hele, on je!
Jé, smutno mi je, zavřeni v krabičkách se mačkáme zas,
v chodbách se potkáváme podobnýmu jak vlasu vlas,
to člověk umřít musí, aby přišel někdo a řek: hele, on je!
Trochu toho dobra, kousek citu a tak,
vždyť my potřebujem lásku jak sůl
a zatím poztráceni vidíme jak ujíždí vlak,
vždyť čas bez lásky je času jen půl.
®: Jé, smutno mi je, když v noci, ...