Sálem hudebního pražského klubu Rock Café se pár minut po osmé hodině večerní začaly rozléhat zvuky od nástrojů slovenské kapely From Our Hands. Tímto se odstartoval večer, který by všude jinde od prvního úderu do kopáku znamenal les rukou nahoře a vytvoření "moshe" uprostřed davu.

To bychom ovšem nesměli být mezi lidmi, kteří kapelu, které rozumnějí, nedovedou od začátku podpořit. From Our Hands by se dala svým vystupováním a hudbou klidně zařadit mezi sice méně známé, ale světové rockové kapely, které jsou poslední dobou kritiky a svými novými fanoušky zařazovány do škatuly s názvem emo. Od poloviny výstupu slovenské předkapely se začal klub dostávat do rytmu hudby a člověk si mohl konečně začít připadat jako na rockovém koncertě.

From Our Hands zahráli celkem sedm skladeb včetně 'The Ransom' a 'Running Forever', které si můžete poslechnout na jejich myspace. Za několik minut se stihli na podiu vystřídat s britskou kapelou Idiom, která rychle doladila a za okamžik začala svoje téměř hodinové vystopuení před hlavní hvězdou večera From Autumn to Ashes (FATA), se kterými právě jede menší evropské turné.

Show začala originálním krátkým intrem následovaným písní 'Is This Something...'. Britové předvedli koncert jak ušitý pro podium, které jim bylo přiděleno i když občas měli nedostatky prostoru. Před leaderem se začaly v davu utvářet i náznaky o tanec a kotel a když si zpěvák řekl a povzbudil dav, začal sálem znít křik. Energetičtí Idiom odehráli včetně intra osm skladeb. Výstup zakončili skladbami '12 Bar Blues' a 'Placebo'.

Proběhlo přestavení stage a výměně aktérů jak na ní tak pod ní. Do popředí se začali tlačit hardcorový vyznavači a "moderně" oblečené a vystylované příchozí zanechali o pár míst za sebou. Po třetím krátkém setmění světel se objevili na podiu členové From Autumn To Ashes v čele se zpěvákem Francisem Markem. Ve vzduchu se objevila téměř každá volná ruka a zůstala tam od prvního songu 'Pioneers' až po poslední 'The After Dinner Payback'.

Opět se sice ukázalo pravidlo pro české fanoušky mladšího věku předepsané a to, že i když zpěvákovi nerozumí ani slovo, co říká, tak křičejí z plných plic. Tomu se také sám divil leader kapely, když po pronesení věty, že potřebuje vodu, začal dav šílet. Jinak není fanouškům během vystoupení From Autumn To Ashes, co vytýkat. Nikdo není dokonalý a křik je nakažlivá věc. V klubu to vřelo jedna radost. Od půlky kocertu usedl za bicí soupravu sám zpěvák a ukázal Praze jak se to má dělat.

Pot tekl proudem nejen z účinkujících, ale i z druhé strany. Chvílemi byly vidět ve vzduchu nejen ruce a skákající hlavy, ale i nohy a ostatní části těl. Pro neznalce a nevyznavače takového druhu hudby, možná trochu řevu a hluku, pro vyznavače to mohl být skvěle strávený večer při muzice lahodící jeho uchu. From Autumn to Ashes vybalili celkem čtrnáct songů z toho dva jako přídavky. Koncert byl jednolitý bez zbytečných mezer mezi skladbami a člověk neměl šanci vychladnout.

FATA byli beze sporu třešinkou na dortu, možná, že kdyby se prohodilo pořadí předešlých dvou účinkujících dopadlo by to ještě o něco lépe, protože britští Idiom by publikum rozehřáli na sice méně tvrdé, ale o to kytarově propracovanější Slováky. Idiom jsou ale větší hvězdy a tak se nedá nic dělat. Musíme se s pokojit s tím co bylo a musím říct, že to nebylo vůbec špatné.



www.myspace.com/fromourhands
www.myspace.com/idiomuk
www.myspace.com/fromautumntoashes

Text a foto: Barbora Částová