Satelit Kanibal

Nadechni a pojď spát
vždyť už bude dávno černej den
přikreju tě knoflíkem
a nechám ti zdát nekonečně dlouhej sen
možná to znáš
ze kterýho nepovede cesta ven

pak budu ti foukat po slepenejch víčkách
a na ráno ručičky pacičky nastavím
až popluješ kolem mě na vlnách
já pod peřinou si tě pomalu ulovím
budeme potichu jak ryby ve vodě
bublinky kolem nás do vzduchu vypustím
svíčka už tancuje uprostřed pokoje
chytím tě držím tě nepustím

tak už pojď, pojď už spát
a nemusíš se ničeho bát
já budu tě mít pořád rád

nadechla se, přišla spát
za oknama visel potemnělej novej den
přikryla mě knoflíkem
a čarovala nekonečně krásnej sen
kterej už znám
ze kterýho nepovede cesta ven

tak už pojď, pojď už spát
a nemusíš se ničeho bát
já budu tě mít pořád rád

já foukal jí přitom po rozlitejch víčkách
až se tep nocí pak na chvíli zastavil
když pluli jsme spolu na vlnách
já nevím už kdo koho pro koho ulovil
a tak se to stalo už břehy se pohnuly
vypluli jsme společně oba jak jeden
mezitím za oknem tam chodníky sbělaly
do ruda sbarveným tajícím sněhem

tak už pojď, pojď už spát
a nemusíš se ničeho bát
já budu tě mít pořád rád