Satyricon

Lesy Ku Věčnosti

V časech šedivého smutného podzimu
Bloudím po lesích k věčnosti
Hledaje ji ve snaze vzpomenout si na to
Kdy ta samá obloha stále vládla noci
Toto byli děti Boha
Ti kteří zradili mne i mou touhu
Tohle musí být opuštěná země
Tohle je to království temného trůnu
Které po staletí stojí mimo veškerý čas
A my v této zemi putujeme skrze les
Upálíme je v očistci
Ty děti Boha
Stěží zapomenou na tyto časy
Kdy jejich duše nenaleznou nikdy klidu